PITNÝ REŽIM A DEHYDRATÁCIA

Pitný režim a dehydratace

Pod spojením pitný režim si asi každý z nás dokáže představit, o co se jedná. Obecná doporučení nám říkají, že bychom měli denně vypít asi 3 litry vody. Bohužel najdeme spoustu lidí, kteří na toto velmi důležité doporučení příliš nemyslí a to je chyba. Tělo bez vody zkrátka nefunguje, jak má. Obzvlášť velký pozor na příjem tekutin je potřeba si dávat například v létě, kdy slunce úmorně peče, na dovolené, nebo při náročné práci, kdy máte triko propocené za 15 minut.

Je zarážející, že situace ohledně hydratace ve sportu se začala řešit až v 70. letech minulého století. Vtipnou skutečností je, že v dobách minulých se příjem vody u sportovců při výkonu trenéry mnohdy zakazoval z obav, že každý litr přijaté vody znamená asi kilo hmotnosti navíc, kterou musí sportovec nést a tím se mu zhorší celkový výkon. Naštěstí od té doby znalosti trenérů pokročily na jinou úroveň a toto nebezpečí snad nehrozí. A teď tedy konečně k tomu, co nám hrozí v případě nedostatečného příjmu tekutin – dehydratace. Následky pro lidský organizmus závisí na jejím stupni. Už při ztrátě tekutin v rozsahu 1% tělesné hmotnosti se setkáme s mírnými negativními účinky. Uvědomme si, že 1% tělesné hmotnosti například 80 kg muže je 800 g, čili zhruba 800 ml vody. Této mety není vůbec obtížné dosáhnout, jedná se zhruba o hodinu zátěže například v teplém počasí. Už při tomto stupni se můžeme setkat s lehkým zvýšením tělesné teploty. Při vyšší hodnotě ztráty vody 1 – 2 % se však již setkáme s projevy, které mohou negativně ovlivnit sportovce při jeho výkonu. Zhoršuje se totiž výkon silový, rychlostní, vytrvalostní i obratnostní. Většinou až při této míře dehydratace se dostaví pocit žízně, aby však doušek vody ze shakeru napravil problémy, to nestačí, na to je pozdě. Logické stanovisko je tedy takové, že míře dehydratace je potřeba předcházet, i když zrovna nemáme žízeň.

Pokud bychom míru dehydratace nechali zajít ještě dále, na zhruba 5% tělesné hmotnosti, dostaví se ukazatele, které už mohou být se sportovním výkonem neslučitelné. Jedná se například o křeče, třes, suchost jazyka, pocit zvracení a k tomu všemu podaný výkon klesá o 20 – 30%, někdy i více. A to už je pořádný díl! Ano, k této skutečnosti naštěstí nedochází až tak často, pokud nebudeme hodnotit různé extrémní závody, kde se s tímto problémem stále můžeme setkat. Zvláštní rizikovou skupinou jsou však sportovci, kteří se musí „vejít“ do své váhové kategorie. Tam je vysoká míra dehydratace častá, většinou však na krátkou dobu. I tak ale není dobré si s vodou zahrávat a tyto extrémní manipulace s vodou nejsou v žádném případě zdravé pro naše tělo.